Články Autor IN

Spousta lidí se nemůže vyrovnat se skutečností, že Oceán prostě může a chce fungovat dál. Na světě je spousta kapel, kterým smrt vzala kolegy. Neznamená to však, že je nutnou povinností i v takovém smutném případě, činnost kapely ukončit.

Neplánoval jsem, že se budu živit hudbou, ale když už o tom mluvíme, neplánoval jsem ani to, že se budu živit něčím jiným. Neumím si teď představit, že bych dělal kromě muziky něco jiného, takže asi je to tak, že jsem plánoval nedělat nic jiného než hudbu.

Jednoduše a prostě – hudba je umění, je těžké ji měřit a porovnávat, podléhá individuálnímu vkusu a potřebě. Určité základní rozdíly však mezi žánry existují.

Zažíváme s Tomášem hrozné věci. Oba nás pozvali coby hosty do jednoho pořadu v rádiu, kde se konal hodinový rozhovor, ovšem pustit mohou pouze 30 vteřin tvojí skladby.

Uměl hrát na několik hudebních nástrojů, složil asi 70 uznávaných skladeb – písní, klavírních skladeb, skladeb pro menší komorní soubory i skladby orchestrální.

Hádal jsem se s učitelkou, že chci hrát Bacha, že techniku se můžu naučit zrovna tak na Bachovi – prostě už odmalička mi vadila povrchní hudba. Odešel jsem z lidušky a chodil na hodiny ke studentce AMU, která na mě byla přísná, ale mohl jsem hrát Bacha i jazzové etudy.

Na YouTube jsem nedávno našel od nějakého DJ předělanou skladbu Chválím tě, země má. Nikdo se nás na to samozřejmě nezeptal a je to hrozný. To je smutný, že k tomu někteří lidé takto přistupují.

I když jsou Pueri Gaudentes dnes hodnoceni jako nejlepší chlapecký sbor v Praze, jeho sbormistryně i členové neustále usilují o další zdokonalení pěveckého výkonu ve stále náročnějším repertoáru.

Blíží se konec roku a tak je na místě krátké bilancování, co se nám v roce 2010 povedlo a kde máme stále rezervy. Své hodnocení rozdělím do dvou základních pohledů – inkasního a procesního.

Skládáte pouze původní hudbu, píšete jen originální texty? Nebo kromě toho také tu a tam upravíte písničku jiného autora či přeložíte cizojazyčný text? Pokud při své tvorbě nějakým způsobem využíváte díla jiných autorů, následující řádky jsou určeny právě Vám.

Tento postup umožňuje vyplácet honoráře z živé hudby (a nejen z ní) prakticky okamžitě poté, co dojde platba od pořadatele a zpracuje se hlášení.

… Ve světle tohoto momentu si člověk uvědomí, jak silným médiem je televize a média vůbec. Jak média dokážou manipulovat naším vědomím a ovlivňovat naše poznání.

Když jsem na jevišti, dělám samozřejmě taky chyby, ale obecenstvo mi umožňuje na ně zapomenout. Publikum reaguje hned, a – musím se pochválit – reaguje velmi dobře.

Vzhledem k charakteru užití hudebních děl na YouTube, zejména v soukromých klipech a videích vytvořených samotnými uživateli, je nutné počítat s tím, že identifikace děl není ani s využitím moderních technologií vždy snadná a úspěšná.

A kam vlastně pluje pirátská loď, na sever, jih, západ nebo východ? Nebo nás spíše posouvá zpět do časů kulturní revoluce v duchu Leninova hesla „umění patří lidu“?

V této oblasti se nezískává sláva, ani peníze, ani moc, ale uspokojení. V souboru uplatníte dítě talentované i méně talentované, ale hlavně tyto děti získávají vztah k Plzni, Kyjovu, Náchodu… prostě národní povědomí.

Textař je něco jako kuchař. Slova nemají jen nutriční hodnotu, ale i chuť, vůni, razanci, dopad, náladu, poezii, kontrapunkt atd. Když zapíchnu chilli papričku doprostřed meruňkového knedlíku, vím, proč to dělám.

Od dob, kdy exkluzivní a vždy jedinečné koncertní provedení živými hudebníky bylo prakticky hlavním způsobem užití skladeb, uplynula staletí. Dnes nás hudba oklopuje především ze záznamu. A to prakticky na každém kroku.

Ta depka vychází z toho, že se dlouho zabývám různými duchovními uměními, která se zabývají tím podstatným, tedy proč to tady všechno včetně nás samotných funguje. Smysl života prostě nenajdu nikdy, a proto jsou ty básně a texty smutné a často k nepochopení.

Asi rok jsem seděla u počítače a kláves a skládala jsem. Nešlo pouze o hudební náměty, ale o celý svět, který byl ve mně a byl tak silnej, že jsem věděla, že to udělám.

Osobní, lidský zážitek bych přirovnal k pobytu v nemocnici na ARO, kde velice intenzivně vnímáte tu tenkou a rychle prostupnou hranici mezi životem a smrtí a ve vás probíhá stejně intenzivně proměna hodnot a životních priorit. Je to zážitek, jenž vás ovlivní na celý život.

… je členem umělecké rady mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro a Národního divadla v Praze. Hudbu zkomponoval například k filmům Knoflíkáři, Musíme si pomáhat, Horem pádem, Kráska v nesnázích a Obsluhoval jsem anglického krále.

Medailonek s výběrem skladeb

Česko má tolik úžasně krásných náměstí, ale přišlo mi líto, že se na nich vlastně nic neděje. Velice často se na mnoha historických a krásných náměstích hlavně parkuje. Jazz je něco velice současného a dynamického.

Prodeje hudebních nosičů již léta klesají neúprosným tempem. Máte návod, jak tento trend zastavit nebo alespoň zpomalit? Sebrat internetu některé výhody.

...děkuji bohu, že mi dal člověka, jako je Milan Princ. Téměř vždycky, když mi Milan donese nějaký text na moji hudbu, tak se rozpláču jako malej kluk a cítím v tom svůj život, obrovskou váhu, nadhled a hloubku.

Je členkou sdružení skladatelek Hudbaby. Od roku 2007 pracuje na základních uměleckých školách jako pedagog předmětů skladba, klavír, hudební nauka a přípravná hudební výchova. V rámci studia i členství ve sdružení Hudbaby se zúčastnila mnoha uměleckých prezentací jak v ČR, tak v zahraničí .

Mám pocit – což je paradoxní a smutné – že v době minulého režimu, kdy bylo naopak těžké se k této hudbě dostat, lidé poslouchali hudbu víc než dnes. Skutečně ji totiž poslouchali…

Zde si dovolím citovat velmi výstižný příměr prof. Ivana Kurze, kterým upozorňoval na to, jak bylo a bude obtížné slyšet autorskou současnou hudbu na koncertních pódiích: „Málo kapustičky – hodně slimáčků.“

S postupujícím časem je jasné, že se znělky v rádiích i v TV musí obměňovat, ale řekl bych, že by to měla být spíše změna soundu než motivu.

V oblibě nemám plagiáty, které se tváří jako něco objevného. Vím, že mít originální názor a hudbu je těžké, ale co. Neměl by to dělat každý. Někdo ten dar má, někdo ho bere, někdo to poslouchá, někdo nemůže.....

Neumím noty a pracuji jen s pamětí. Každá tvorba je výsledkem mnoha scestí a diskusí. Většina nápadů přijde až po probdělé noci s přáteli, ale najít tu zkratku musím nakonec sám.

V pozdních večerních, resp. nočních hodinách můžete na Óčku vidět žánrově vyprofi lované pořady, ve kterých hrajeme i hudbu, kterou na rádiích neuslyšíte (metal, hip hop apod.).

Když jsme v té době vykazovali podnikovou režii OSA, o kterou se snižovaly honorářové výnosy zastupovaných tuzemských a zahraničních autorů, dostávali jsme dotazy, zda se naše sdělení nezakládá na omylu či jiné nepřesnosti: vykazovali jsme totiž režii ve výši 7 %, zatímco německá GEMA 24 %, izraelský ACUM 48 %, norský STIM 30 % atd.

Myslím, že hudebník se má zaměřit na hledání svých silných míst, které je třeba rozvíjet, a někdy nezatížený vhled jiných pomůže. Často tápám, nejsem si jistá,zda nejsem úplně mimo a má-li vůbec smysl to, co dělám.

Berete vážně kritiku, má na Vás vliv? Kritiku rozhodne čtu, někdy mi rozbuší srdce, někdy rozesměje. Každopádně může mít vliv na čtenáře. Spíš se v ní vždy promítne, jaký kritik má rád jaký styl či kapelu.

K dramatickému vývoji došlo v OSA za ředitelování skladatele Flosmanna, který nastoupil po Ivu Jiráskovi. Hvězda skladatele Flosmanna začala prudce stoupat po roce 1968, kdy postupně získal vysoké pozice v SČSKU a zdá se, že byl vyslán do OSA s naprosto přesným záměrem, totiž aby zde udělal pořádek v souladu s požadavky stupňující se normalizace.

Naší specializací je především vhodná komercializace zastupované skladby, především díky našim letitým zkušenostem a dokonalé znalosti mezinárodního hudebního a již zmiňovaného mediálního trhu. Samozřejmě zcela jiné aktivity děláme pro pouze píšící autory, kteří nejsou zároveň interprety skladeb, a jiné pro umělce a skupiny, kteří si svůj repertoár sami skládají a interpretují.

New York mám rád hlavně kvůli muzice, která je tam naprosto dokonalá. Lidé z celého světa se tam schází a hrají. Každý do toho mixu přináší něco nového, svého. Říká se o tom městě, že je to mekka jazzu, myslím, že to tak je.

Na psaní klid? Tady je občas takový peklo s dětma, s papouškama, se psem, že to není taky moc klid. Ale přiměřenej by moh bejt, když to člověk vymejšlí...já mám stejně sluchátka na uších, takže se izoluju od toho.

Zvláštní, jak mi z jednoho takového shromáždění v paměti utkvěla věta “Součástí talentu je i schopnost uplatnit ho.“

Činnost autora ale nekončí vytvořením díla, leda že by chtěl psát do šuplíku. Činnost autora nutně pokračuje právě udělováním licencí, tedy souhlasů s užitím vytvořeného díla. A k tomu je alespoň elementární orientace v autorském právu nezbytná.

„Na internetu „utíkají“ obrovské finanční prostředky, ať už nahrávacím společnostem, tak samozřejmě i jednotlivým nositelům práv, jako jsou například autoři, skladatelé či textaři. Ten trend je zjevný. Propad prodejů fyzických nosičů není zdaleka kompenzován prodejem digitální hudby.“