• Ten, který odmítl hrát s Bobem Dylanem

    A lituji taky toho, že v kavárně, kde jsem jako teenager často hrával na mandolínu, jedno odpoledne seděl u piana Bob Dylan, který mi říkal, pojď si, hochu, zahrát, a já jsem se styděl, tak jsem s ním nehrál.
  • Ceny CLASSIC PRAGUE AWARDS

    Mohu říci, že jsme byli překvapeni i tím počtem, jelikož v tomto ročníku nám přišlo hned 39 přihlášek do všech sedmi kategorií. Ovšem pouze 32 z nich bylo tzv. platných.
  • Hudební stanice Českého rozhlasu D-dur a Jazz

    V říjnu 2017 se stanice D-dur spolu s ČRo Jazz osamostatnily a již nejsou součástí Vltavy, která už nechce být vnímána jako stanice vážné hudby. Tou je teď D-dur, před níž stojí cesta k plnohodnotné hudební stanici, která musí oslovovat posluchače různého typu: od expertů přes ty, kteří v klasické hudbě hledají relaxaci, až k posluchačům „hledajícím“.
  • Dobyli svět

    Můj kamarád Jan Beránek, který zpracoval přehled nahrávek pro knihu Jiřího Zapletala a Jiřího Mayera „Gustav Brom Můj život s kapelou“, uvádí, že se podařilo zmapovat 47 desek standardních, 218 SP, 127 EP, 170 LP, 8 speciálních, 4 CD.
  • Tři takty jsou zadarmo

    Jeden z největších mýtů.
  • Fanynky na naše písničky i rodí

    Třeba díky singlu Když nemůžeš, tak přidej víc jsme dostali neskutečné množství reakcí od posluchačů. Psali mi lidi, že je to jejich hymna, že si to pouští při běhání, v práci…
  • Úvodní slovo

    Vyúčtování honorářů probíhalo jednou ročně a v půlročním mezidobí byla vyplácena záloha. Vyúčtování však bylo značně netransparentní. Přehledně byly doložené pouze příjmy z prodeje gramodesek a kazet (prodeje bylo možné ověřit u vydavatele). U veřejného provozování nebylo jasné, za co a kolik vlastně máte dostat. Nějaké peníze hodily pravidelně, ale nikdy jsem neviděl žádný vyúčtovací řád.
  • Nezáleží na tom, odkud jste

    Tak kromě již zmíněných rodičů jsem měla zajímavé učitele, kteří mě provázeli, a každý mi něco dal a něco mě naučil. Myslím, že to je taky důležité, aby těchto zdrojů bylo více, abychom se obklopovali zajímavými lidmi, byli otevření, zkoumali…
  • Chápu, že jsou ze mne lidé trochu zmatení

    Je to vlastně strašně vtipný proces. Nejdřív jsem složila hudbu k filmu, pak jsem tu filmovou hudbu přearanžovala do samostatných písní na básně Barkovové, a abychom je mohli hrát s mou kapelou živě, bylo třeba je zase posunout a přiblížit našemu nástrojovému obsazení.
  • Možná jsme jen parta blbců, kteří měli štěstí

    Ne nadarmo se říká, že pokud chceš složit hit, měl by zdánlivě připomínat nějaký jiný hit. Zní to dost drsně, ale občas tomu tak skutečně je. Nehodlám být v tomto soudcem, takže se mi ani nechce vyjadřovat k tomu, jestli to je, nebo není v pohodě.