Články

Rozúčtovací řád OSA, který detailně popisuje postupy při rozúčtování tržeb za poskytnuté licence mezi nositele práv, je dokument složitý a nečtivý. Ale základní pravidla, na kterých je rozúčtování postaveno, zase tolik složitá nejsou. Pokusili jsme se je v následujícím textu co nejjednodušeji popsat a vysvětlit.

Je hodně autorů, kteří píší pro nahrávací společnosti a různá další média. Avšak psát pro divadlo, to je hodně těžká práce, která vyžaduje také literární řemeslo, zkušenost, porozumění dramatické stavbě... To je těžké. Nemůžete jen tak napsat písničku a čekat, že to bude fungovat.

Když někdo v divadle škrtne tři stránky mé hry a v té jevištní realizaci to funguje dobře, je mi to jedno. Stejné je to i u těch překladů.

Jsem dalek toho, abych tady říkal, že vážná muzika je něco hoch a tohle to je…, jak jsem uváděl u Strausse… To ale neznamená, že bych si nevážil melodického talentu Michala Davida, ale poslouchat to nemusím.

Vydat fyzické album podle mě smysl má, ale nikoli jako prostředek k nějakému dlouhodobému finančnímu záměru. Myslím, že dnes fyzické album v podobě CD slouží spíše jako prezent.

Licence Creative Commons jsou vhodné pro autory, kteří si nenárokují honorář za svoji tvůrčí činnost, protože tvorba není jejich profesí / prací, ale výhradně jejich koníčkem, který provozují ve volném čase.

Korunová hodnota bodu se tradičně vypočítávala po skončení rozúčtovacího období jako podíl: „celkové inkaso v dané oblasti za dané období“ děleno „součet bodů všech užití v dané oblasti v daném období“. Takto vypočtená KHB je exaktní číslo, při rozúčtování s jeho použitím se veškeré zinkasované autorské odměny bezezbytku rozdělí na užitá díla a mezi jejich nositele práv.

Podíl mezi historickou, klasickou, soudobou i tou ostatní hudbou včetně jazzu se dlouhodobě řídí stejnými kritérii, která vycházejí z objektivních zájmů většiny festivalových návštěvníků. Ten je tradičně soustředěn na onu hlavní linii světové vážné hudby zhruba od baroka po romantismus a první polovinu 20. století.

Nepotřebuji chrlit každý rok muzikál a vytvářet komerční rychlokvašky, které mají pomíjivou hodnotu. Mám v plánu jedno silné téma a chci, aby přirozeně dozrálo.

Program Partnerství má za sebou první období své existence. V tomto počátečním časovém úseku bylo zejména potřebné formulovat jasné zásady pro chod projektu a dále bylo žádoucí oslovit v širším spektru pořadatele hudebních produkcí, aby start tohoto způsobu spolupráce mezi OSA a provozovateli jeho repertoáru byl co nejplynulejší.

Po čase nám už samotná hudba přestala stačit. Kombinovat hudbu s ostatními druhy umění je jednou z možností, jak zážitek všech zúčastněných – publika i účinkujících – posunout výš. Představte si například kinokoncert, kdy máte muziku k němému filmu naživo, navíc ještě v zajímavém prostředí...

Spousta lidí se nemůže vyrovnat se skutečností, že Oceán prostě může a chce fungovat dál. Na světě je spousta kapel, kterým smrt vzala kolegy. Neznamená to však, že je nutnou povinností i v takovém smutném případě, činnost kapely ukončit.

Neplánoval jsem, že se budu živit hudbou, ale když už o tom mluvíme, neplánoval jsem ani to, že se budu živit něčím jiným. Neumím si teď představit, že bych dělal kromě muziky něco jiného, takže asi je to tak, že jsem plánoval nedělat nic jiného než hudbu.

Jednoduše a prostě – hudba je umění, je těžké ji měřit a porovnávat, podléhá individuálnímu vkusu a potřebě. Určité základní rozdíly však mezi žánry existují.

Zažíváme s Tomášem hrozné věci. Oba nás pozvali coby hosty do jednoho pořadu v rádiu, kde se konal hodinový rozhovor, ovšem pustit mohou pouze 30 vteřin tvojí skladby.

Uměl hrát na několik hudebních nástrojů, složil asi 70 uznávaných skladeb – písní, klavírních skladeb, skladeb pro menší komorní soubory i skladby orchestrální.

Hádal jsem se s učitelkou, že chci hrát Bacha, že techniku se můžu naučit zrovna tak na Bachovi – prostě už odmalička mi vadila povrchní hudba. Odešel jsem z lidušky a chodil na hodiny ke studentce AMU, která na mě byla přísná, ale mohl jsem hrát Bacha i jazzové etudy.

Na YouTube jsem nedávno našel od nějakého DJ předělanou skladbu Chválím tě, země má. Nikdo se nás na to samozřejmě nezeptal a je to hrozný. To je smutný, že k tomu někteří lidé takto přistupují.

I když jsou Pueri Gaudentes dnes hodnoceni jako nejlepší chlapecký sbor v Praze, jeho sbormistryně i členové neustále usilují o další zdokonalení pěveckého výkonu ve stále náročnějším repertoáru.

Blíží se konec roku a tak je na místě krátké bilancování, co se nám v roce 2010 povedlo a kde máme stále rezervy. Své hodnocení rozdělím do dvou základních pohledů – inkasního a procesního.

Skládáte pouze původní hudbu, píšete jen originální texty? Nebo kromě toho také tu a tam upravíte písničku jiného autora či přeložíte cizojazyčný text? Pokud při své tvorbě nějakým způsobem využíváte díla jiných autorů, následující řádky jsou určeny právě Vám.

Tento postup umožňuje vyplácet honoráře z živé hudby (a nejen z ní) prakticky okamžitě poté, co dojde platba od pořadatele a zpracuje se hlášení.

… Ve světle tohoto momentu si člověk uvědomí, jak silným médiem je televize a média vůbec. Jak média dokážou manipulovat naším vědomím a ovlivňovat naše poznání.

Když jsem na jevišti, dělám samozřejmě taky chyby, ale obecenstvo mi umožňuje na ně zapomenout. Publikum reaguje hned, a – musím se pochválit – reaguje velmi dobře.

Vzhledem k charakteru užití hudebních děl na YouTube, zejména v soukromých klipech a videích vytvořených samotnými uživateli, je nutné počítat s tím, že identifikace děl není ani s využitím moderních technologií vždy snadná a úspěšná.

A kam vlastně pluje pirátská loď, na sever, jih, západ nebo východ? Nebo nás spíše posouvá zpět do časů kulturní revoluce v duchu Leninova hesla „umění patří lidu“?

V této oblasti se nezískává sláva, ani peníze, ani moc, ale uspokojení. V souboru uplatníte dítě talentované i méně talentované, ale hlavně tyto děti získávají vztah k Plzni, Kyjovu, Náchodu… prostě národní povědomí.

Textař je něco jako kuchař. Slova nemají jen nutriční hodnotu, ale i chuť, vůni, razanci, dopad, náladu, poezii, kontrapunkt atd. Když zapíchnu chilli papričku doprostřed meruňkového knedlíku, vím, proč to dělám.

Od dob, kdy exkluzivní a vždy jedinečné koncertní provedení živými hudebníky bylo prakticky hlavním způsobem užití skladeb, uplynula staletí. Dnes nás hudba oklopuje především ze záznamu. A to prakticky na každém kroku.

Ta depka vychází z toho, že se dlouho zabývám různými duchovními uměními, která se zabývají tím podstatným, tedy proč to tady všechno včetně nás samotných funguje. Smysl života prostě nenajdu nikdy, a proto jsou ty básně a texty smutné a často k nepochopení.

Asi rok jsem seděla u počítače a kláves a skládala jsem. Nešlo pouze o hudební náměty, ale o celý svět, který byl ve mně a byl tak silnej, že jsem věděla, že to udělám.

Osobní, lidský zážitek bych přirovnal k pobytu v nemocnici na ARO, kde velice intenzivně vnímáte tu tenkou a rychle prostupnou hranici mezi životem a smrtí a ve vás probíhá stejně intenzivně proměna hodnot a životních priorit. Je to zážitek, jenž vás ovlivní na celý život.

… je členem umělecké rady mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro a Národního divadla v Praze. Hudbu zkomponoval například k filmům Knoflíkáři, Musíme si pomáhat, Horem pádem, Kráska v nesnázích a Obsluhoval jsem anglického krále.

Medailonek s výběrem skladeb

Česko má tolik úžasně krásných náměstí, ale přišlo mi líto, že se na nich vlastně nic neděje. Velice často se na mnoha historických a krásných náměstích hlavně parkuje. Jazz je něco velice současného a dynamického.

Prodeje hudebních nosičů již léta klesají neúprosným tempem. Máte návod, jak tento trend zastavit nebo alespoň zpomalit? Sebrat internetu některé výhody.