Články

Carnegie Hall aplaudovala českému skladateli Juraji Filasovi

V dnešní době se vydávání desek ekonomicky nevyplatí a slouží tedy spíše jen jako určité promo.

Úspěch ve Švýcarsku

Ještě si pamatuju, že jsme si z dovolený z Německa přivezli velkou plechovku sušenek, která měla gumovo-plastový víko. Máma ze mě byla nešťastná, všechny kýble měly potom prasklinku v tom středu. Tady ta krabička držela a navíc to mělo dobrý zvuk.

Známý též pod pseudonymem Jaromír 99 je zpěvák, textař a výtvarník narozený v Jeseníku. Je členem hudebních skupin Priessnitz, Umakart a Jaromír 99 and The Bombers. Společně s Jaroslavem Rudišem vytvořil komiksovou trilogii Alois Nebel, která se na podzim tohoto roku dočkala filmové podoby. Jaromír 99 je mimo jiné také autorem storyboardů například k filmům Samotáři, Jedna ruka netleská nebo Děti Duny.

Asi nikdo v životě na mě neudělal tak obrovský dojem, jako Jan Pavel II. Jako bych se v ten okamžik ocitl v oblacích. Bylo to nepopsatelné.

Tyto umělce a vydavatelství tedy Supraphon distribuuje do celého světa, včetně iTunes, Amazon, Spotify atd. S jinými subjekty, jako je například vydavatelství Championship Music, máme smlouvu pouze na distribuci jejich katalogu do SUPRAPHONline

Je skutečně internet výsostně nedotknutelným médiem, kde je všechno dovolené? Je internet zcela jiný svět? Internet je především zrcadlením našeho fyzického světa.

Vůbec poprvé u nás uvítáme průkopnický britský ansámbl v oblasti interpretace historické hudby na dobové nástroje Orchestra of the Age of Enlightenment, působící nepřetržitě od roku 1986.

S určitým uspokojením však lze konstatovat, že pro rok 2011 už bylo pro agendu komise vše připraveno tak, aby její jednání a rozhodování mohlo být jasné a smysluplné.

V L.A. je pět tisíc kapel a tisíce malých a zásadních studií. Spousta prodejen s nástroji. Nejen tam, ale na Malibu a v Beverly Hills bydlí největší hvězdy popu a rocku. Často je potkáváte po klubech, restauracích i na ulicích.

Tržby za rozhlasové přijímače se rozdělují podle výše příjmů jednotlivých autorů z rozhlasového vysílání. Tržby za televizní přijímače se rozdělují podle výše příjmů autorů z TV vysílání. Náhradní odměny za možnost kopírovat si legálně pořízenou nahrávku se rozdělují podle výše příjmů autorů z prodeje nahrávek.

Když mě něco trápí, nebo mám z něčeho radost, tak málokdy zajdu s někým na kafe a vykládám o tom, jak jsem něco zažil. Spíš si vezmu kytaru a zahraju si písničku ve svém světě. To mě baví.

S mladými lidmi a designery pracujeme velice rádi, protože dokáží na věc nahlédnout z jiného úhlu pohledu, než jsme zvyklí. Trochu nás mrzí, že mladá generace o sklářství ztratila zájem.

Čím pevnější je pouto mezi posluchačem a mnou, tím přirozeněji na scéně funguji a tím je i má hudba zajímavější a uvolněnější. Myslím, že na Folklórním sdružení fungovala interakce velmi dobře.

Letošní rok se nesl též ve znamení rozšiřujícího se povědomí uživatelské veřejnosti o povinnostech vyplývajících z užívání autorsky chráněných děl. Podařilo se nám významně rozšířit počet odpovědných uživatelů, kteří si váží práce druhých a začali hradit autorské odměny.

Často za mnou chodí malé děti a říkají, že se učí hrát na akordeon, vlastně za mnou chodí i dospělí, kteří to jako děti nestihli, tak se teď začali učit pro radost. A v zahraničí je akordeon velmi oblíben ve všech hudebních žánrech.

Často jsem měl dojem, že hudební tvorba je na periferii zájmu. Jde to bohužel hodně z řad samotných interpretů. A nedávno jsem se přesvědčil, že to nebývá až tak často z řad publika, což je většinou argument organizátorů koncertů.

Na rozdíl ode všech okolních států nemají mladí akordeonisté adekvátní pokračování studia. Prakticky to tedy znamená, že absolventi českých konzervatoří jsou nuceni odcházet za výukou na zahraniční školy.

Porozumění probíhá nejen mezi posluchači v kostele a synagoze, ale také mezi jednotlivými interprety, které vybírám z různých koutů žánrového spektra, reprezentující rozdílné hudební žánry.

S provedením svého Requiem v NY jsem byl maximálně spokojen, sólisté, sbor, orchestr i dirigent Kent Tritle byli senzační, podali ohromný výkon.

Tento článek píši z toho důvodu, že chci tento nástroj pozvednout z ilegality a prezentuji zde učitele, akordeonisty, skladatele – aranžéry, recenzenty.

Pokud jsou vaše díla pravidelně hrána – ať už vámi nebo jiným interpretem – v ustáleném programu, tedy na koncertním turné, na opakujícím se klubovém vystoupení apod., posílejte nám playlisty takových produkcí.

Autorské odměny rozúčtované na zahraniční autory zasílá partnerským zahraničním ochranným organizacím k výplatě pro jimi zastupované autory. Významná část rozúčtovaná

Klavír byl pro mě velmi přirozenou hračkou. Že se dá pinkat na jeho klaviaturu, to mě ani tak nezajímalo. Ale daly se do klavíru házet různé dráty, které na strunách skvěle drnčely.

Chodím ráno běhat do Průhonic. Doběhl jsem zpocený k autu a vidím, jak dva ošetřovatelé vedou krásnou mladou holku, učí ji chodit o berlích. Okamžitě mě napadl čtyřtaktový motiv, napsal jsem si jej na kus zmačkaného papíru. Motiv jsem později zpracoval do skladby Girl with One Leg, pro housle a marimbu.

Moje generace se na koncertech vyskytuje v menšině. Převažují čtyřicátníci a padesátníci. Těch ještě mladších lidí ale stále přibývá. A co je důležité, jsou to často lidé, kteří si to našli sami. Třeba teď na festivalu Trutnov, tam bylo mladých, co zpívali nové texty…

My jsme tehdy pracovali jako parta a každá dobrá písnička, text nebo melodie vznikala kvůli tomu, abychom se s ní dostali na vrchol. Pak to končilo u toho milionu prodaných desek. Něco jsem napsal já, něco Michal. A zase jsme u toho, všichni lidé si myslí, že všechno co zpívá, si sám i napsal. Ale my jsme si tohle už dávno vysvětlili.

Nemluvil bych o poslání, ale spíš o naší ambici vytvořit hudební aplikaci, kde budou dostupné všechny skladby z našeho kulturního prostoru. Jedinečné místo pro hudbu, kde najdete opravdu všechny skladby, které vás mohou zajímat.

Autoři zhruba tuší, že při rozúčtování živé hudby na OSA písničky s 12 body dotují hudbu vícebodovou, tedy hlavně vážnou a jazzovou. Je to samozřejmě pravda, ale těchto penězotoků uvnitř rozúčtování veřejného provozování živé hudby je povícero.

A když už máte pocit, že ten „hrách na stěnu házíte“ už po tisícátépadesátédruhé, mít trpělivost hodit ho ještě po tisícátépadesátétřetí. Existuje totiž možnost, že se to někdy kolem čtyřtisícového hodu zlomí, ten hrách někdo chytne a hodí ho daleko za České hranice.

Dnes je velmi obtížné dostat se na nějaký velký český festival, a to i přesto, že kapela dělá kvalitní hudbu a má své fanoušky. Většina line-upu je obsazena stále stejnými jmény a pokud člověk nemá přímou vazbu na někoho z pořadatelů, je takřka nemožné se na festival dostat.

Když jsem říkal svému známému, že album vydáváte u Supraphonu, že ho podporuje OSA a my se máme setkat v kavárně Slávia, pronesl, že vlastenečtější album si už neumí představit.

Je vůbec možné uměleckou tvorbu „ocenit“? Tvoří umělec proto, aby byl svou činností v nějaké soutěži? Zde se přeci nedá měřit čas běhu, výška skoku, délka hodu. Jaké parametry se tedy dají použít na básníka, malíře, sochaře, skladatele? Vzpomeňme si na anglické rčení: Krása je určena očima, které na ni pohlížejí.

Autor se bude rozhodovat podle kvality služeb, které mu kolektivní správce nabídne a současně podle schopnosti zobchodovat jeho autorská práva. Zákonitosti, které platí pro hmotné statky, jednoduše neplatí pro statky nehmotné, jakými autorská práva jsou. Uživatel v podobě rozhlasového nebo televizního vysílatele potřebuje pro své vysílání získat práva k celosvětovému repertoáru.

Domnívám se, že jeden obrázek může vydat za několik stran textu, obzvláště když je text nezáživný a obtížně srozumitelný. Tentokrát jde o grafické zpracování rozúčtování rozhlasového vysílání, které je ještě o něco složitější, než veřejné provozování živé hudby.