Články

Nedávný osmdesátník Eduard Krečmar působí jako na slovo skoupý introvert a trochu rozmluvit ho dokázal snad jenom Karel Šíp ve své televizní Všechnopárty. Ale při psaní textů se mu jazyk jakoby mávnutím kouzelného proutku rozváže do často netušených a nezvyklých obrazů.

Dětská Porta má hned devět kategorií dělení soutěžících, jak podle věku, tak podle způsobu interpretace.

2. června 2022 se již posedmnácté uskutečnily Výroční ceny OSA. Poprvé jsme letos zařadili kategorii Nejúspěšnější streamovaný autor. Současná pokročilá doba si zařazení nové kategorie v podstatě vyžádala.

A když jsem se ho zeptal, jak to dělá, že mu ta kytara bez všech boosterů a podobných krabiček, na tu běžnou aparaturu, kterou jsem míval taky, tak nádherně zpívá, jak se dělá ten krásný tón, řekl mi něco, co si pamatuju dodnes: „Ten tón musíš mít v hlavě!“

Říká se, že doma není nikdo prorokem. Jurajova hudba zněla často v zahraničí, nejčetněji snad v USA, kam na její uvedení mnohokrát cestoval a sklízel zasloužený úspěch a obdiv. 26. února zaznělo v katedrále sv. Víta jeho Requiem a v červnu uvede Ivan Ženatý jeho nový houslový koncert.

Jsem rád content creator, tedy člověk, který vytváří obsah na sociální sítě, ale snažím se, aby byl nějakým způsobem cenný nebo pomohl lidem najít moji hudbu.

A najednou jsem stála ve velkých halách. Nejtěžší bylo to ustát a zůstat pořád tou obyčejnou holkou z gymplu. Už tehdy jsem ale věděla, že nedostanu nic zadarmo, že si svou cestičku musím vyšlapat postupně.

Někdo sbírá angličáky nebo známky, já sbírám ty příběhy. A sbírám je, kde se dá. Skládám dost živelně a nápady jsem dostal přímo u soudu. Když to šlo, tak jsem si je zapsal, nebo prostě zapamatoval.

Uvědomuji si, co všechno jsem v hudbě ještě nepoznal, kolik nádherných partitur jsem nestihl prostudovat. Zanedlouho tomu bude čtyřicet let, co jsem jako desetiletý poprvé veřejně vystoupil s Komorní filharmonií Pardubice. Ale pořád mám co objevovat, protože svět hudby je nekonečný.

Denně děkuji pánubohu, že mi toho tolik dopřál. Nevím, kde začít, ale když jsme mluvili o big bandech, tak určitě The Clayton- Hamilton Jazz Orchestra. Světový zážitek se skvělými lidmi.

Považuji se za autora písní a filmové hudby. Záměrně nepoužívám slovo skladatel, protože tu profesi vnímám na vyšší úrovni. Skladatel je pro mě někdo, kdo dokáže vytvořit samonosné autonomní dílo, které má formu, obsah a rád si ho poslechnu třeba na koncertech České filharmonie. To já neumím. Jsem autor, jenž dokáže zhudebnit text a opatřit hudbou film.

Nutkavá je touha chtít zachytit něco z neopakovatelného umění improvizací a špičkových výkonů instrumentalistů. Prsty spojené s nástroji mají svoji magii.

Nikdy jsem se moc necítil jako sólista, vlastně odjakživa nejraději sloužím celku. Nejvíc mě asi baví ta fáze vymýšlení, aranžování. Nejsem ani ten typ, který by novou skladbu takříkajíc vyseděl u piana.

Původně šlo o nezávislé producenty, kteří si mohli dovolit financovat z vlastních prostředků nahrávání a výrobu hudebních snímků. A jak tomu bylo u nás?

Stává se, že nakladatel objeví nejen v zahraničním, ale i v domácím televizním vysílání nebo na internetu, že dílo jím zastupovaného autora bylo užito v reklamě, aniž by k tomu byla poskytnuta licence.

Půl života je fotografie jednou z mých profesí. A největší pozornost patří hudebnímu divadlu, té fascinující syntéze hudby, zpěvu, pohybu, světel a emocí.

Řekněme si hned na úvod a na rovinu, že folk je z příbuzných žánrů (folk, country, trampská píseň a bluegrass) jediný, který se neustále vyvíjí, čerpá podněty ze svého, nejen hudebního okolí a přibývají mu posluchači.

Janáček zaujal v mém životě dominantní postavení – nejen jako předmět odborného zájmu, jako stálý podnět při ediční kritické práci nebo i při aranžování a úpravách pro různé sólisty (Iva Bittová) a ansámbly (Trio Petrof, Trio Eben).

Podle mě byl famózní básník Karel Kryl. A nemůžu vynechat Gellnera, kterej mě okouzlil na střední škole úplně strašně. A Mácha. A rozhodně Jiří Suchý. To je pro mě největší žijící básník.

Z českých hudebníků hrají na nástroje značky AMATI například jazzový trumpetista Laco Déczi, trumpetisté České filharmonie, dechová sekce kapely Chinaski nebo kapela Mistříňanka, která je známá spíše starším posluchačům.

Dělat freestyle a psát texty jsou úplně jiné disciplíny, snažil jsem se ho při tomhle přerodu podporovat. Jsem rád, jak se mu to povedlo, a s každým jeho úspěchem jsem patřičně hrdý. Je správňák, takový Mirek Dušín českého rapu, který ze sebe nedělá něco, co není.

Povídka je rybolov. Dobrý rybář, když chytí velkou rybu, z ní odřízne filet a zbytek hodí žralokům. Román je stavba. Musí mít plán, začátek, střed a konec. Bojujete s postavami, dojíte krávu moudrosti a musíte si to všechno odsedět. Mluvím o románu, ne o slovním průjmu, kterého jsou dnes plné regály.

V současné době tato část obsahuje okolo 29 tisíc bookletů hudebních nosičů, které jsou v archivu fyzicky uložené. Největší částí jsou nosiče s hudbou od 70. let až do konce 20. století.

Nepamatuju, že bych ho někdy přistihl při lži, ať už se jednalo o věci zásadní, nebo o ty tzv. blbosti. A této zásady se Zdenek drží i ve svém muzikantském životě.

Marek Vrabec od roku 1996 pořádá hudební festival Struny podzimu, nově k němu přidal i open air akci Prague Sounds. „Opera ve Vladislavském sále nebo koncert v Jízdárně Pražského hradu, to byly zkušenosti k nezaplacení,“ vzpomíná na začátky spojené s prezidentskou érou Václava Havla.

Mezi nejoceňovanější současné producenty se v posledních letech paradoxně vypracoval člověk, kterého v hudební branži řada lidí jako producenta vůbec nevnímá. Letos devětačtyřicetiletý Petr Ostrouchov má za sebou bohatou hudební historii.

Já si většinou nápad musím nechat uležet, ne hned hrr na něj. Často ten nápad nebo námět nosím dlouhý měsíce jako slonice slůně, než se do toho pustím. Pak to ale jede a musím to dodělat, když už si k tomu sednu.

Songwriting camp se od roku 2018 osvědčil jako dokonalá laboratoř, která je schopna posouvat české autory dál a také je skrz tvorbu propojovat se zahraničím.

Natáčení videoklipů si mě našlo samo. Jako všechno, co se týká tvorby. Ať už dělám muziku, kreslím nebo píšu texty. Všechno je o spolupráci intuice a rukou, které ji přenesou do hmoty.

Své fanoušky potěšila vánoční písní, zvažované nové album ale odřekla. „Buď ať je skvělé, nebo ať není vůbec,“ říká zásadově a dodává, že do dalších let má jediné přání – moci ještě chvíli zpívat.

Filmová hudba vyžaduje schopnost zcela se oprostit od nějakých žánrových představ, dostat se vysoko nad ně a po skladateli v dlouhodobém horizontu spíš chce, aby byl na jedné straně schopný napsat orchestrální partituru, na straně druhé udělat skvělou hudbu z drobných kapek deště, které se promění ve fascinující rytmickou strukturu.

Baví mě především život sám a vše, co nám přináší. Profesor Urban mě kromě kompozice a kytarové hry zavedl i do fascinujícího světa „mezi nebem a zemí“.

Platforma vznikla v roce 2014 jako reakce nezávislých vydavatelů na dění na poli kolektivní správy práv. Od svého vzniku Platforma úspěšně posiluje pozice nezávislých hudebních labelů, a to zejména v oblasti kolektivních práv výrobců zvukových záznamů.

Už šest generací rodiny Petrofových pokračuje v poctivém řemeslu a rodinné tradici. Jak jméno napovídá, Petrofovi mají ruské kořeny. Jeden z jejich předků přišel do Čech v polovině osmnáctého století.

...Na ministerstvu kultury však projekt za 10 let neuspěl ani jednou. Mnoho kapel, které workshopem prošly mohou OSA jen děkovat, protože jim nahrazuje zcela nefunkční roli státu a labelů,“ krčí rameny Raušer.

Vydavatel je ten, kdo vydává hudební nosiče a nahrávky, zatímco nakladatel nakládá s právy autorů, kteří mu je prostřednictvím licenční smlouvy postoupí nebo ho pověří, aby je spravoval.