Články Autor IN

Spousta lidí se nemůže vyrovnat se skutečností, že Oceán prostě může a chce fungovat dál. Na světě je spousta kapel, kterým smrt vzala kolegy. Neznamená to však, že je nutnou povinností i v takovém smutném případě, činnost kapely ukončit.

Po čase nám už samotná hudba přestala stačit. Kombinovat hudbu s ostatními druhy umění je jednou z možností, jak zážitek všech zúčastněných – publika i účinkujících – posunout výš. Představte si například kinokoncert, kdy máte muziku k němému filmu naživo, navíc ještě v zajímavém prostředí...

Program Partnerství má za sebou první období své existence. V tomto počátečním časovém úseku bylo zejména potřebné formulovat jasné zásady pro chod projektu a dále bylo žádoucí oslovit v širším spektru pořadatele hudebních produkcí, aby start tohoto způsobu spolupráce mezi OSA a provozovateli jeho repertoáru byl co nejplynulejší.

Nepotřebuji chrlit každý rok muzikál a vytvářet komerční rychlokvašky, které mají pomíjivou hodnotu. Mám v plánu jedno silné téma a chci, aby přirozeně dozrálo.

Podíl mezi historickou, klasickou, soudobou i tou ostatní hudbou včetně jazzu se dlouhodobě řídí stejnými kritérii, která vycházejí z objektivních zájmů většiny festivalových návštěvníků. Ten je tradičně soustředěn na onu hlavní linii světové vážné hudby zhruba od baroka po romantismus a první polovinu 20. století.

Korunová hodnota bodu se tradičně vypočítávala po skončení rozúčtovacího období jako podíl: „celkové inkaso v dané oblasti za dané období“ děleno „součet bodů všech užití v dané oblasti v daném období“. Takto vypočtená KHB je exaktní číslo, při rozúčtování s jeho použitím se veškeré zinkasované autorské odměny bezezbytku rozdělí na užitá díla a mezi jejich nositele práv.

Licence Creative Commons jsou vhodné pro autory, kteří si nenárokují honorář za svoji tvůrčí činnost, protože tvorba není jejich profesí / prací, ale výhradně jejich koníčkem, který provozují ve volném čase.

Vydat fyzické album podle mě smysl má, ale nikoli jako prostředek k nějakému dlouhodobému finančnímu záměru. Myslím, že dnes fyzické album v podobě CD slouží spíše jako prezent.

Jsem dalek toho, abych tady říkal, že vážná muzika je něco hoch a tohle to je…, jak jsem uváděl u Strausse… To ale neznamená, že bych si nevážil melodického talentu Michala Davida, ale poslouchat to nemusím.

Když někdo v divadle škrtne tři stránky mé hry a v té jevištní realizaci to funguje dobře, je mi to jedno. Stejné je to i u těch překladů.

Je hodně autorů, kteří píší pro nahrávací společnosti a různá další média. Avšak psát pro divadlo, to je hodně těžká práce, která vyžaduje také literární řemeslo, zkušenost, porozumění dramatické stavbě... To je těžké. Nemůžete jen tak napsat písničku a čekat, že to bude fungovat.

Rozúčtovací řád OSA, který detailně popisuje postupy při rozúčtování tržeb za poskytnuté licence mezi nositele práv, je dokument složitý a nečtivý. Ale základní pravidla, na kterých je rozúčtování postaveno, zase tolik složitá nejsou. Pokusili jsme se je v následujícím textu co nejjednodušeji popsat a vysvětlit.

Domnívám se, že jeden obrázek může vydat za několik stran textu, obzvláště když je text nezáživný a obtížně srozumitelný. Tentokrát jde o grafické zpracování rozúčtování rozhlasového vysílání, které je ještě o něco složitější, než veřejné provozování živé hudby.

Autor se bude rozhodovat podle kvality služeb, které mu kolektivní správce nabídne a současně podle schopnosti zobchodovat jeho autorská práva. Zákonitosti, které platí pro hmotné statky, jednoduše neplatí pro statky nehmotné, jakými autorská práva jsou. Uživatel v podobě rozhlasového nebo televizního vysílatele potřebuje pro své vysílání získat práva k celosvětovému repertoáru.

Je vůbec možné uměleckou tvorbu „ocenit“? Tvoří umělec proto, aby byl svou činností v nějaké soutěži? Zde se přeci nedá měřit čas běhu, výška skoku, délka hodu. Jaké parametry se tedy dají použít na básníka, malíře, sochaře, skladatele? Vzpomeňme si na anglické rčení: Krása je určena očima, které na ni pohlížejí.

Když jsem říkal svému známému, že album vydáváte u Supraphonu, že ho podporuje OSA a my se máme setkat v kavárně Slávia, pronesl, že vlastenečtější album si už neumí představit.

Dnes je velmi obtížné dostat se na nějaký velký český festival, a to i přesto, že kapela dělá kvalitní hudbu a má své fanoušky. Většina line-upu je obsazena stále stejnými jmény a pokud člověk nemá přímou vazbu na někoho z pořadatelů, je takřka nemožné se na festival dostat.

A když už máte pocit, že ten „hrách na stěnu házíte“ už po tisícátépadesátédruhé, mít trpělivost hodit ho ještě po tisícátépadesátétřetí. Existuje totiž možnost, že se to někdy kolem čtyřtisícového hodu zlomí, ten hrách někdo chytne a hodí ho daleko za České hranice.

Autoři zhruba tuší, že při rozúčtování živé hudby na OSA písničky s 12 body dotují hudbu vícebodovou, tedy hlavně vážnou a jazzovou. Je to samozřejmě pravda, ale těchto penězotoků uvnitř rozúčtování veřejného provozování živé hudby je povícero.

Nemluvil bych o poslání, ale spíš o naší ambici vytvořit hudební aplikaci, kde budou dostupné všechny skladby z našeho kulturního prostoru. Jedinečné místo pro hudbu, kde najdete opravdu všechny skladby, které vás mohou zajímat.

My jsme tehdy pracovali jako parta a každá dobrá písnička, text nebo melodie vznikala kvůli tomu, abychom se s ní dostali na vrchol. Pak to končilo u toho milionu prodaných desek. Něco jsem napsal já, něco Michal. A zase jsme u toho, všichni lidé si myslí, že všechno co zpívá, si sám i napsal. Ale my jsme si tohle už dávno vysvětlili.

Moje generace se na koncertech vyskytuje v menšině. Převažují čtyřicátníci a padesátníci. Těch ještě mladších lidí ale stále přibývá. A co je důležité, jsou to často lidé, kteří si to našli sami. Třeba teď na festivalu Trutnov, tam bylo mladých, co zpívali nové texty…

Chodím ráno běhat do Průhonic. Doběhl jsem zpocený k autu a vidím, jak dva ošetřovatelé vedou krásnou mladou holku, učí ji chodit o berlích. Okamžitě mě napadl čtyřtaktový motiv, napsal jsem si jej na kus zmačkaného papíru. Motiv jsem později zpracoval do skladby Girl with One Leg, pro housle a marimbu.

Klavír byl pro mě velmi přirozenou hračkou. Že se dá pinkat na jeho klaviaturu, to mě ani tak nezajímalo. Ale daly se do klavíru házet různé dráty, které na strunách skvěle drnčely.

Autorské odměny rozúčtované na zahraniční autory zasílá partnerským zahraničním ochranným organizacím k výplatě pro jimi zastupované autory. Významná část rozúčtovaná

Pokud jsou vaše díla pravidelně hrána – ať už vámi nebo jiným interpretem – v ustáleném programu, tedy na koncertním turné, na opakujícím se klubovém vystoupení apod., posílejte nám playlisty takových produkcí.

Tento článek píši z toho důvodu, že chci tento nástroj pozvednout z ilegality a prezentuji zde učitele, akordeonisty, skladatele – aranžéry, recenzenty.

S provedením svého Requiem v NY jsem byl maximálně spokojen, sólisté, sbor, orchestr i dirigent Kent Tritle byli senzační, podali ohromný výkon.

Porozumění probíhá nejen mezi posluchači v kostele a synagoze, ale také mezi jednotlivými interprety, které vybírám z různých koutů žánrového spektra, reprezentující rozdílné hudební žánry.

Na rozdíl ode všech okolních států nemají mladí akordeonisté adekvátní pokračování studia. Prakticky to tedy znamená, že absolventi českých konzervatoří jsou nuceni odcházet za výukou na zahraniční školy.

Často jsem měl dojem, že hudební tvorba je na periferii zájmu. Jde to bohužel hodně z řad samotných interpretů. A nedávno jsem se přesvědčil, že to nebývá až tak často z řad publika, což je většinou argument organizátorů koncertů.

Často za mnou chodí malé děti a říkají, že se učí hrát na akordeon, vlastně za mnou chodí i dospělí, kteří to jako děti nestihli, tak se teď začali učit pro radost. A v zahraničí je akordeon velmi oblíben ve všech hudebních žánrech.

Letošní rok se nesl též ve znamení rozšiřujícího se povědomí uživatelské veřejnosti o povinnostech vyplývajících z užívání autorsky chráněných děl. Podařilo se nám významně rozšířit počet odpovědných uživatelů, kteří si váží práce druhých a začali hradit autorské odměny.

Známý též pod pseudonymem Jaromír 99 je zpěvák, textař a výtvarník narozený v Jeseníku. Je členem hudebních skupin Priessnitz, Umakart a Jaromír 99 and The Bombers. Společně s Jaroslavem Rudišem vytvořil komiksovou trilogii Alois Nebel, která se na podzim tohoto roku dočkala filmové podoby. Jaromír 99 je mimo jiné také autorem storyboardů například k filmům Samotáři, Jedna ruka netleská nebo Děti Duny.

Myslím, že hudebník se má zaměřit na hledání svých silných míst, které je třeba rozvíjet, a někdy nezatížený vhled jiných pomůže. Často tápám, nejsem si jistá,zda nejsem úplně mimo a má-li vůbec smysl to, co dělám.

Když jsme v té době vykazovali podnikovou režii OSA, o kterou se snižovaly honorářové výnosy zastupovaných tuzemských a zahraničních autorů, dostávali jsme dotazy, zda se naše sdělení nezakládá na omylu či jiné nepřesnosti: vykazovali jsme totiž režii ve výši 7 %, zatímco německá GEMA 24 %, izraelský ACUM 48 %, norský STIM 30 % atd.

V pozdních večerních, resp. nočních hodinách můžete na Óčku vidět žánrově vyprofi lované pořady, ve kterých hrajeme i hudbu, kterou na rádiích neuslyšíte (metal, hip hop apod.).

Neumím noty a pracuji jen s pamětí. Každá tvorba je výsledkem mnoha scestí a diskusí. Většina nápadů přijde až po probdělé noci s přáteli, ale najít tu zkratku musím nakonec sám.

V oblibě nemám plagiáty, které se tváří jako něco objevného. Vím, že mít originální názor a hudbu je těžké, ale co. Neměl by to dělat každý. Někdo ten dar má, někdo ho bere, někdo to poslouchá, někdo nemůže.....

S postupujícím časem je jasné, že se znělky v rádiích i v TV musí obměňovat, ale řekl bych, že by to měla být spíše změna soundu než motivu.

Zde si dovolím citovat velmi výstižný příměr prof. Ivana Kurze, kterým upozorňoval na to, jak bylo a bude obtížné slyšet autorskou současnou hudbu na koncertních pódiích: „Málo kapustičky – hodně slimáčků.“

Mám pocit – což je paradoxní a smutné – že v době minulého režimu, kdy bylo naopak těžké se k této hudbě dostat, lidé poslouchali hudbu víc než dnes. Skutečně ji totiž poslouchali…

Je členkou sdružení skladatelek Hudbaby. Od roku 2007 pracuje na základních uměleckých školách jako pedagog předmětů skladba, klavír, hudební nauka a přípravná hudební výchova. V rámci studia i členství ve sdružení Hudbaby se zúčastnila mnoha uměleckých prezentací jak v ČR, tak v zahraničí .

...děkuji bohu, že mi dal člověka, jako je Milan Princ. Téměř vždycky, když mi Milan donese nějaký text na moji hudbu, tak se rozpláču jako malej kluk a cítím v tom svůj život, obrovskou váhu, nadhled a hloubku.

Prodeje hudebních nosičů již léta klesají neúprosným tempem. Máte návod, jak tento trend zastavit nebo alespoň zpomalit? Sebrat internetu některé výhody.

Česko má tolik úžasně krásných náměstí, ale přišlo mi líto, že se na nich vlastně nic neděje. Velice často se na mnoha historických a krásných náměstích hlavně parkuje. Jazz je něco velice současného a dynamického.

Medailonek s výběrem skladeb

… je členem umělecké rady mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro a Národního divadla v Praze. Hudbu zkomponoval například k filmům Knoflíkáři, Musíme si pomáhat, Horem pádem, Kráska v nesnázích a Obsluhoval jsem anglického krále.

Osobní, lidský zážitek bych přirovnal k pobytu v nemocnici na ARO, kde velice intenzivně vnímáte tu tenkou a rychle prostupnou hranici mezi životem a smrtí a ve vás probíhá stejně intenzivně proměna hodnot a životních priorit. Je to zážitek, jenž vás ovlivní na celý život.

Asi rok jsem seděla u počítače a kláves a skládala jsem. Nešlo pouze o hudební náměty, ale o celý svět, který byl ve mně a byl tak silnej, že jsem věděla, že to udělám.